Tomáš Rodr - skořicový sen

~/.. archív

zastřižená zelená leskne se světlem

v brzkém ránu po předešlém dni

odpalovaných důlků v koulích

po kapkách sbíráme desetikoruny,

co odpal, to měděná mince v trávě

kdo pozná, ví,

pětka podepře míček nejlíp,

ten ale spí,

jeho mince nám kořistí

přes stěnu stromů dolů,

s pokladem pryč kamennou branou,

kde štěně Kerberů sní pod obloukem

zvětřená krádež rve šlachu předloktím

a pruhy tonou v červenočernou

až teď uvědomil jsem si tvých rtů

přešlých z podlé radosti,

když vyvracíš čelisti z mé paže

v rychlé křup

šedivá kostka nám přístřeškem,

lednice hučí za stěnou,

položilas mě na zem se zaschlou ranou

zdá se mi led

a ty jsi nahá

vznáše se zády

ledové ruce putují k tobě,

chytám tě za boky a tahám zpátky

a tisknu

prsty trasují ďolíky pod kostí,

plní mezery mezi žebry,

dlaně lemují hruď,

co rozepne se hlubokým zazoufáním

..