Následující text vznikl v létě 2021 po setkání s přítelem, kdy jsme probírali jazykové zběsilosti médií. Řeč pochopitelně přišla i na ty alternativní, přičemž jsme nuceně sklouzli mimo čistý jazyk do sféry teorií, kterým se jazykavědec nemá šanci vyhnout. Rozhodl jsem se stát se dočasným alternatikem, abych mohl zaznamenant a blíže poodkrýt, proč jejich teorie vůbec vznikají. Zvolil jsem si tehdy populární konspiraci nakažení očkovaním a koncipoval text jako experiment.

Vakcinační teorie nákazy

Následující text vznikl v létě 2021 po setkání s přítelem, kdy jsme probírali jazykové zběsilosti médií. Řeč pochopitelně přišla i na ty alternativní, přičemž jsme nuceně sklouzli mimo čistý jazyk do sféry teorií, kterým se jazykavědec nemá šanci vyhnout. Rozhodl jsem se stát se dočasným alternatikem, abych mohl zaznamenant a blíže poodkrýt, proč jejich teorie vůbec vznikají. Zvolil jsem si tehdy populární konspiraci "nakažení očkovaním" a koncipoval text jako experiment.

I.

Koronavirová krize se hbitým tempem přelévá z teroru působeného mikroskopickými vetřelci v krizi vakcinační. Z virtuálních stromů opadají teorie o případné neexistenci viru, či jeho pochybných původech z laboratoří pro výzkum biologických zbraní, neboť nedůvěra nenalezla společného východiska rozvětvených myšlenek; ozvěny viní rozměrnou konspiraci, která nemá ukotvení. Pro účely společenského odboje však nyní stačí východisko to, že ať jsou původy či úmysly samotné epidemie jakékoliv, jsou v nejlepším případě přirozenou reakcí rozhněvané matky Gaii, které globalistický kalífát pedofilních osvícenců využil pro manipulaci veškeré pozemské populace člověka. Stává se tedy irrelevantním, zdali virus je čistým výmyslem, neškodnou variací chřipky, nebo účelně vypuštěnou biologickou zbraní, které lidstvo skrze svou duševní víru porazilo, neboť snad již každý alternatik prohlédl tuto šarádu dosahuje prozření, že skutečné zlo se schovává až za následnou vakcinační aférou.

Opět vyvstávají na porvrch detailní přípravy k plánovaným zrůdnostem dneška již z jedenáctého září a holografických letadel, Eisenhowerovy náklonosti k ďáblu, či autorů ústavy Spojených Států, kteří před dvěmi sty lety načrtli konkretizované plány k očipování populace dvacátehoprvého století. Učebnicový záporáci povstávají z Lazarovy louže jako prapůvodní vůdci odboje proti věčně dominující elitě Izraelových dětí. Racionalisté se pyšní cejchy ve tvaru skopu, ti 'probuzení' brousí své virtuální nože v diskuzích pod články, a zbytek protáčí oči nad svou nemohoucností a vpouští do sebe jehly, přesvědčeni v jednání pro společné blaho - těm budiž věnováno jednomyslné díky, neboť ať již pravda koření kdekoliv, budou to oni, kdo svou zjevnou ignorancí zaslouží se o úmyslnou spásu lidstva před hroty vládnoucích mimozemských ještěrů, kteří vyhlížejí první příležitosti k odlidnění Země při první známce globální rebelie.

Konsenzem alternativních medií a reinkarnovaných proroků se nyní lpí na ďabelských teoriích o čiré zlobě vakcín, jejíž existence má dle satanských kultistů nadnárodních společenství typu WHO za rouškou slibů o návratu postiženého světa do kolejí minulých, sterilisovat většinu zdegenerované populace, vyhladit nepotřebné, a ovládnout zbytek tajnými nanotechnologiemi.

Není nikterak odvážné polemizovat nad tím, proč tyto teorie a názory se nyní hřejí na světle každodenní záře slunce; odpověď je značně nudnou. Člověk dvacátéhoprvého století navykl se konstantní stimulace svých impulsů a potřeb díky zdánlivě nezastavitelnému růstu populace a technologickým pokrokům s ním spojených, které již nenachází využití pro veškerou lidskou vynalézavost, neboť naše doba dosáhla kapacit přínosných ideí.

Nepotřební intelektuálové zaprodávají své schopnosti videohrám, které jim umožňují skrze zdánlivě složité techniky dobývat virtuální světy, pornofilové nikdy nedosáhnou sexuálního strádání skrze nekonečnou volně dostupnou stimulaci a idiotům se dostává zabavení skrze bezvýznamnou hru s mobilními produkty mechanickou činností.

Ozývají se hlasy kázající debilisaci společnosti, degradaci mladistvého intelektu, kastraci zvídavosti. Jejich soudy nutně budou muset dosáhnout odpovědi skrze následné generace, avšak racionalní odpovědí je opět nudná realita toho, že vypočitavá duševní práce již není v dnešní době zapotřebí v rozsahu, v kterém kdysi byla. A tak alternativa odmítá nepotřebnost své kognitivní činnosti a zaprodává svou nevyužitou mozkovou aktivitu v pitvání jimi nepřijatelné reality, neboť nudná pravda rovná se pro ně lži. Tedy nespokojenost s nepotřebností rodí revoluční mysli dnešní doby, které však nevedou k defenestracím, násilným odbojům, či politickým rozvratům. Nachází uspokojení skrze konsenzus obdobně smyšlejících jedinců a staví pomyslné zdi svých virtuálních pevností, kde se uspokojují v společném přesvědčení jimi vykreslené pravdy.

Každý ať si vysní vlastní škatulku, do které se stočí, zhostí se kolegy po své pravici a spolu naplní společnou bublinu výtokem vědění a opíjí se chutí vyčnívajícího kolektivu.

Stále však stojí po krajích chodníku ti nezávislý pozorovatelé, kteří však svou čirou existencí staví bubliny další - bubliny skeptiků, nezájemců a ignorantů, jež nyní sdílí prostory značně neforemné, avšak ani těm neuniká jakási pýcha cejchu jim specifického.

Rozdělení společnosti je nepopiratelným produktem digitální doby, která nutně svádí každého k ověšení se nálepkami a k nekončící konstrukci vlastní sochy, která jakoby měla odporovat myšlence zbytečnosti. Opomineme-li teorie, že děje se tak úmyslně ze stran neviditelných činitelů, kteří se snaží svět rozkouskovat v uchopitelné skupiny a jejich následnou kontrolu, nabízí se prostor vědecké činnosti, která započíná se věnovat pravděpodobné idee toho, že člověk individualista je nekontrolovatelnou bytostí, absolutně uniformní světanázor je při nejmenším v současnosti nedosažitelným cílem a rebelie přirozenou vlastností nespokojeného člověka. Budoucnost je tedy nucena snažit se spojovat svět kontradiktivních myšlenek, a hledat východiska, která uspokojí většinu příslovečných bublin.

A ti, kteří jsou odkázáni monitorovat stav digitálního světa, v horším případě zvrací do kýblu po jejich boku, v tom lepším polemizují nad křehkostí lidské zvrácenosti.

Neukojená imaginace rodí světy uspokojivých teorií.

II.

Neboť mé vlastní přesvědčení vkládá mne do kategorie těch nezaujatých degenerantů, co pouze vyčkávají další sled světových událostí - kategorie, kterou alternativa značně pohrdá, neboť je pro ně jen strachem zmanipulovanou nerozhodnou skupinou aktérů, kteří stojí jen krůček od prohlédnutí pravdy - naskytá se mi vhodná příležitost státi se nástrojem hodnoceje imaginativní činnost dnešního alternatika.

Následující pasáže se zaměřují na potenciální možnost šíření vakcíny, respektive látek v ní, skrze naočkovaná individua na neočkované členy společnosti. Jelikož se vyskytuje veliké množství odlišných teorií, co vakcína způsobuje nejen v těch, kteří zákrok jehlou podstoupili, ale zároveň, a v některých případech primárně, v lidech nevakcinovaných, jež přišli do styku s očkovaným, je třeba přistupovat k výzkumu s jistou obezřetností a volit hypotésy co nejaplikovatelnějšího rázu.

Pro snadnější uchopení pracuji nadále s teorií šíření 'vakcinační nemoci (dále VakNem)' obdobně jako s virem, se kterým má samotná vakcína bojovat. Aplikovatelná ochrana před nemocí COVID budiž pro účely tohoto výzkumu stejná i pro teoretickou nemoc vakcinační - nákaza je možná při kontaktu s jedním očkovaným po delší dobu (dvou hodin) bez ochraných pomůcek včetně fyzického kontaktu (dvojnásobné podání ruky v pozdrav).

Dle alternativních informací kompletovaných z vícerozdrojů, volím následující hypotésu: Nákaza VakNem přivádí neočkovaného do stavů onemocnění obdobných průběhů jako činí COVID. Dále nepřímo konvertuje neočkovaného v očkovaného a jeho mysl stává se jednotvárnou - sdílenou s veškerem očkované populace. Teorie o rozhození menstruačního cyklu nebudu moci nikterak zhodnotit, jelikož ve vylučování krve pohlavním orgánem nedoufám, přesto tento příznak zmiňuji, neboť byl jedním z hlavních tahounů antivaktiků. Zhodnotitelná je naopak teorie jakéhosi biologického hackingu mé duše, která má z jedinců skrze očkování a nemoci s ní spojenou z populace udělat ideální stvoření masové kontroly. Například konzumace alkoholu či tabáku a pornografie je vhodným materiálem k pozorování; zároveň je třeba pozorovat, zdali se za dobu dobrovolné vakcinační karantény změní můj (nezaujatý) postoj nějakým radikálním směrem.

Jako počátek experimentu volím úmyslnou nákazu skrze kontakt s vakcinovaným člověkem, následně se uvaluji do čtrnáctidenní karantény. Byť primárně volím izolaci pro co nejlepší výsledky, počítám s výskytem situací, za kterých budu muset buď přijít do přímého kontaktu s další osobou, nebo budu nucen opustit karanténu například za účelem nákupu potravin. Při pohybu venku užívám stejné ochrany jako za nejostřejší pandemické krize, při blízkém kontaktu s kýmkoliv stejně tak.

III.

Vítám se s vakcinovaným člověkem (dále VČ) v otevřeném prostranství ulice podáním ruky bez ochrany dýchacího ústrojí. Usedáme na zahrádku kavárny. Dělí nás přibližně 60 centimetrů. Po dobu zhruba 120 minut probíhá nepřetržitá verbální komunikace a neskromná konzumace tabáku (cca 5 cigaret každý). Během jedné příležitosti si VČ nabízí jednu mou cigaretu a sám ji vyndavá z krabičky, se kterou budu dále sám manipulovat. Shledání končí společnou cestou do metra a závěrečným podaním ruky. Je tedy pravděpodobné, že po tomto setkání jsem úspěšně nakažen nemocí VakNem. Počal tedy můj výzkum. V tomto momentě cítím se zdravým.

Jako první mne navštěvují myšlenky o spanilejším průběhu experimentu. Sic ideální verze tohoto experimentu by začínala dvěma týdny karantény, následného setkání s VČ a posléze další monitorovanou karanténou, po dobrovolné nákaze jsem se o tuto možnost připravil a jsem nucen pracovat s momentální spontánní verzí. Pro případ, že byl jsem nevědomky nakažen virem sars-cov-2 ve dnech předcházejících mé setkání s VČ, mám po ruce několik antigenních testů. Za předpokladu, že test by za průběhu karantény produkoval positivní výsledek, nešlo by bohužel jednoznačně určit, zdali je to následek mého kontaktu s VČ, nebo předešlého incidentu. Toto je počáteční nedostatek, který přímo vyřazuje první hypotésu (v případě positivního testu). Nutno podotknout, že mé průběžné testování proti COVID nákaze bylo po dobu experimentu vždy negativní i ve chvílích, kdy pozoroval jsem na sobě příznaky nemoci. Je tedy možné, že VakNem se skutečně projevuje obdobným způsobem jako COVID, nicméně není zaznamenatelný antigenními testy. PCR variantu jsem odmítal kvůli jisté obezřetnosti, neboť pravděpodobný pokus o proražení mé mozkové bariéry a zanesení nano čipu na špičce stěrky by značně ovlivnil můj experiment.

Alternativní média, která dřívě zdála se mi nanejvýš úsměvná, počínají se mi zjevovat jako značně idiotská. Jelikož jejich konzumace mne výrazně unavila a začala vyloženě deptat, svádí mne myšlenka přisuzovat tento vývoj právě k nákaze VakNem a úlovému smýšlení - nutně musím však držet hlavu racionality pod hladinou, neboť rád bych se odevzdal spíše tvrzení, že mnou přisuzovaná idiocie v mně vyvolala nechutenství.

Po dobu dvanácti dnů jsem nekonzumoval žádný alkohol, či pornografii, což ovšem není v mém případě žádný vývoj. Omezil jsem však konzumaci tabáku, byť toto rozhodnutí je spíše produktem finanční spořivosti, nicméně ta samotná může být zajisté shledána příznakem vakcinační nadvlády. Po dvanáct dní nepozoroval jsem žádné další efekty, kromě výše zmíněných COVID příznaků (kašel).

Byť je možné, že nyní s VČ sdílíme tu samou mysl, sny a myšlenky, nahlížíme na sebe skrze pohledy do zrcadla a další paranormální jevy, zajisté existuje i vedlejší produkt nemoci VakNem v podobě zvýšené imunity k viru Sars-Cov-2. Po následující zbytek dní proto odložím obezřetnost a vystavím se momentálně upadající nemoci v ulicích přímo, doslovně 'na plné plíce.' Opět však budu ctít vládní nařízení v rámci zákona, avšak nyní v tom nejmenším nutném rozsahu. Tedy ochranou dýchacího ústrojí ve vnitřních prostorách a MHD.

Jelikož kalífát ďábelských sektářů WHO nepropaguje zvýšenou imunitu proti nemoci Covid jako produkt kontaktu s VČ, neboť racionálně myslící jedinec by tuto vlastnost považoval za poměrně přínosný faktor vakcinace, je tedy zřejmé, že mé tendence vystavení se nemoci COVID v přesvědčení, že po styku s VČ nabyl jsem jakési nadlidské moci, je nepřímým pokusem o vyhlazení subversivních jedinců skrze ovlivnění mysli a jejich následného sebedestruktivního jednání po přenosu VakNem.

Ti, co odmítají očkování, nabývají skrze kontakt s VČ značného osobnostního rozvoje a staví se v avantgardu revoluční společnosti, aby se rázným krokem vřítili do záhuby odmítáním státem nařizované prevence. Ať už realita odpočívá kdekoliv, konspiratik a jeho přívrženci sami sebe staví na pokraj společnosti a svévolně volí exil.

Má-li vakcína nějaký efekt na neočkované jedince, nečiní tak skrze přenášení látek z vakcinované osoby na osobu neočkovanou, ale svou čirou existencí v povědomí společnosti. Její moc je tudíž mnohonásobně vyšší, než alternativa připouští.

Nutno podotknout, že nezemřel jsem, nietzscheovským nadčlověkem se necítím a vládní nařízení stále dodržuji v plné míře (i ve vietnamských večerkách, čímž z nepochopitelných důvodů čeští alternativci pohrdají snad nejvíce).

IV.

Alternatik s celofánovou čepicí pod pancířem, který zlomí každou jehlu nadále nosí ve svých kapsách proprietární zářízení s mikrofony a kamerami a skládá svou důvěru nejmoderněji konstruovaným digitálním světům, které jej pár spřízněnými slovy dovedou přesvědčit o spojenectví. Pokud bych připouštěl nějakou konspiraci, byla by to konspirace prázdné důvěry. Tedy, že společenské bubliny, ať už jsou sebeodlišnějších rázů, budou vždy jednodušeji manipulovatelné, než zhýralí jedinci.

Síla společenského odboje, byť částečně nepohodlná pro státní útvary a značně nebezpečná pro blahobyt většiny, je dalším zpeněžitelným materiálem korporátního světa. Totiž nabízí se pravda toho, že alternatik není nutně samotářským individiuem odboje, právě naopak vyhledává kolektiv, který by jej povznesl nad realitu zbytečnosti a utvrdil jej v kmenovou spolupráci - čehož se snadno dosahuje stimulem vlastnictví.

Sociální sítě, které se snažily obhájit svou jistou nezávislost a odvrátit kritiku státních subjektů, za oponou censury vyprovodily ze svých končin hromady rebelujících myšlenkářů, kteří vdechly život novým internetovým prostorům, jenž hbitě nabyli zisku z exodu alternativců.

..

Jelikož spadám do bubliny skeptiků a ignorantních pozorovatelů, nabízí se mi možnost role toho, kdo nezaujatě popisuje vývoj světa po boku odpůrců vládních nařízení, konspiratiků a alternativní avantgardy. Samota revolucionářů budiž mi odepřena, neboť již teď cítím stimulující doteky těch, pro něž může se má výzkumná činnost zdát prorockou rolí.

Bude nevakcinovaný vyhlazen, nebo snad jen zahnán do šumavských pralesů, odkázán živit se zeměděleckou činností ve stínu vševidoucích pyramid? Bude mu skutečně odepřena radost z nyní veřejně přístupných kulturních aktivit? Budou alternativní hlasy brutálně zadupány?

Má cesta do muzea Kurta Schwitterse v Hannoveru budiž odložena, neboť bez COVID pasu jsou mé koruny pro německé sousedy ničím než papírovými obdelníky zvrácené iluse o národní hrdosti.

V lepším případě se tento text nedočká pokračování. V tom nejhorším stejně tak.

Jak upoutat pozornost konspirativní ženy?

////////
////////
////////
////////

Praha, Říjen 2021

zdroje a další 'čtení':